4. února 2016

Jak na spánek v těhotenství aneb když se nám to nedaří

Možná že tento článek píšu jen jako okouzlení sebe sama jak jsem to konečně zvládla. Nebo pro pozdější retrospektivu, kdy hodlám žasnout nad tím "jak jsem mohla já trpět nespavostí? "

Každopádně od prvních týdnů těhotenství s Malíšem jsem se do těď (28. týden) vyspala dosyta asi 3x. Ale pozitivní je, že 2x to bylo za poslední dvě noci. Takže nyní už jsem erudovaná k tomu, poslat rady a zkušenosti dál.

Průvodní problémy s narušením spánkového cyklu u mě vypadaly asi takhle:


  • absolutně nesnesitelné celonoční křeče od kolen až po prsty na nohách, případně jejich otoky
  • čůrání, čůrání a zase čůrání
  • žízeň celou noc (a proto to čůrání)
  • bolest beder
  • mužovo hlasité chrápání a nevyzpytatelné pohyby rukou a nohou směrem k mému obličeji a břichu
  • ranní nevolnosti i v noci 
  • domácí systém vstávání - vzájemného rušení se ze směnných provozů
  • záněty uší našeho hafíka, který se dvě hodiny v noci vydržel drbat a kňučet
  • pálení žáhy - reflux
  • deprese
  • neschopnost "zabrat" i když jsem nějak vše ostatní utlumila


Možná se vám to zda jako maličkosti, ale já si chtěla díky neustávajícím nevolnostem prvních 5 měsíců trochu dáchnout, což se mi nedařilo a tohle všechno dohromady byl opravdu PROBLÉM s velkými písmeny, protože jsem nemálokdy padala na ústa a to nemluvím o psychice, nejen mojí, ale i muže, který koukal jak chátrám.

Ale teď už něco pozitivnějšího

Jak jsem to vyřešila?
Zjistila jsem, že ač podle doktorů je bolest zad a nohou normální, mám věřit svému úsudku, že spát hodinu denně normální prostě není a hlavně se tak nedá žít. Po pátrání jsem zjistila že moje záda a nohy jsou propojené skvělým systémem nervů, který způsobuje, že za bolesti nohou může skřípnutý nerv na zadku. Ač nemůžu baštit prášky a jít na obstřik, nejlepší co se mi za těch pár měsíců osvědčilo je joga, díky za ni! Když opravdu soustředěně a poctivě cvičím vše co zvládnu a není bříšku nepohodlné, ten večer mám úplně jiné pohodlí ke spaní. Zánět nervu tím nevyléčím, ale dosti to pomáhá, i když někdy ze začátku to trochu tlačí, táhne, pobolívá při protahování. Ale už mám vlastní sestavu všemožných joga i nejoga cviků, co zaberou. A taky je to třeba dělat opravdu každý den, když chci každý den spát.
Buzení ostatními členy domácnosti jsem vyřešila tím, že mají jinou práci, vstávají tak aby mě vzbudili jen jednou a psovi čistíme jeho chronicky nemocné uši každý podvečer, čímž se ulevilo nejen jemu ale i mě, za cenu, že prostě musíme každý den dělat něco navíc.
Buzení mužovým chrápáním jsem řešila strašně dlouho. Vedle sbíječky se prostě spát nedá. Dostal anatomický polštář, který alespoň v pozici na boku, kde nechtěl spát, způsobuje že spí jako miminko (a úplně neslyšně!). Jakmile se převalí a zkroutí si páteř,ruce dá pod hlavbu, leží na bříše se zakloněnou hlavou a rukama ještě pod polštářem pod čelem - hrůůůza, takže ho v noci jemně polohuji pořád dál a dál do pozice mimina, kdy má páteř srovnanou a naprosto průchozí dýchací cesty.
Jeho kopání a mlácení rukama nohama ustává, když leží "dobře", sem tam si se mnou zacvičí, necpe se na noc...No jo, jíme do osmi večer i s dezertem apod. Když si jdeme lehnout v jednu, je to poslední mez, jinak chrápe protože je prostě nacpanej, a já taky nemůžu spát, protože trávení mám jak se zdá těhotenstvím zpomalené.
Muž nepije večer alkohol, já nic sladkého nebo kyselého. Takže jenom vodu, šípek, heřmánek. Po limonádě, sirupu nebo džusu na mě sladké působí tak obživně, že nespím. To samé sladké jídlo večer. A pak i reflux tím zmizel.
žízeň a čůrání celou noc lze vyřešit tím, že víme, že zhruba 2/3 pitiva je dobré do sebe dostat už do poledních hodin. To je co? Tak to ještě nezvládám, nalít do sebe tři litry po ránu, ale opravdu čím víc piju dopo a brzy odpo, tím menší prostě mám žízeň večer a nemusím tolik běhat.
Dostala jsem polštář. Relaxační, říkáme mu banán. Je takový ten na kojení, zatím ho mam natažený a když si lehnu na bok a část dám pod břicho a zbytek mezi kolena a kotníky, za hodnu ležení ostrá bolest zad díky skříplému nervu ustane a já konečně spím! Haleluja!
Nemusím dodávat že deprese v tomto případě byly z chronické únavy a nevyspání a starostí kolem stavby domu, atd. Já vidím že nejhůř se na mě podepsalo to nespaní.

Vydržte pokud nespíte. Zkuste si uvědomit co vás ruší  jedno po druhém řešte, lepší než nic .... bez počítání oveček.