Jsi moje
jenom moje.
Naducaná
opilá zdroje.
Visí na rtu
jak stará písnička
starý šlágr s nápěvem
co už nikdo nezná
s nápěvem
podobající se bubnování
deště
a křiku lokomotiv
vjíždějících do tunelu.
Poslední dobrou
nějak málo zpívám
rock-n-roll.
Tap tap šuby duby tap.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Minimalismus jako redukce předmětů
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Všichni co jdou tou bílou tmou zbytky vlasů rvou a za křovím se krčí Ticho temnem hlučí jak ve vlčím břiše kručí. Temné oči ve snu v...
-
Tak další knížky, které mě provázela v počátcích rodičovství. Koupil mi je můj muž, asi jako odezvu na moje kruhy pod očima a ranním výraz...