K snídani zabijačku
tu, co tam mám od pátku.
Leukoplasti šly na dračku.
Život šel dnes pozpátku.
Vrány vyhnaly holuby
ze sochy Mistra Husa.
Prý že pražské neduhy.
Teď tu chodím bosa.
Leukoplasti na bolavou hlavu,
na ztracení v davu.
Dlouho už v tom plavu,
nechám váš svět vzadu.
A k tomu se přidá
rozvrzaný flašinet.
Taký názor zastává
všechno tady, všechno hned!
Počkám si na holuby
asi až do rozednění.
Vždyť v realitě někdy štěstí není,
Sny svět zraní.
Sny svět změní.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Minimalismus jako redukce předmětů
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Minimalismus je strašně dlouhý slovo, nezdá se vám? Na to, co má vyjadřovat... hodně jsem se minimalismem zabývala a ztotožňovala. Hodně če...
-
Udělám si reklamu, do práce už nevstanu. Jsem básnířka. Vyseru se na školu, budu skládat básně.
Žádné komentáře:
Okomentovat