Minimalismus jako redukce předmětů

Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska minimalismus začíná u méně věcí.

Brrr, hromadění, 
zbytné věci, hmotné statky, 
duchovno a joga jsou naše matky..."

Jogu teda miluju, ale ne když vidím ty oduševnělé minimalisty jak pozují a vyslovují dloooouhé "Namasté" pod rozvhovorem o tom, jak zachraňují děti v Africe a nemají víc než baťoh a iPad.

Asi jsem se právě přiznala k něajé xenofobii. Mám z těhle lidí husí kůži. Připomínají mi takové to

Přistupte blíže a vyzkoušejte náš zázrační elixír, za pouhé dvě zlatky bude děvče i z babky.

Minimalismus chápu i jako snahu nejen vypínat na noc telefon a FB, a soubor přednášek o tom, jak se zbavit věcí. Milion dobrých rad. Tohle mi totiž připomíná přístup anonymního alkoholického kroužku. Minimalisté mezi sebou dělají rozhovory a vylepšují mechanismy, obdivují toho co žije ve 2 m2, protože celý rok lítá po světě, chválí si přístupy, dávaj lajky, vylepšujou a propagujou...uf. a že toho teda je: Dokonce o tom dokáží napsat několik knih, pořád přednášky, webináře, a jiný pro mě nevyslovitelný výrazy pro "dýchánek". Uživí se tím bordelem, co ostatní nadělají. Zahltí kvadrilardy megabajtů na sociálních sítích a netu. Vytvoří udělátka na cokoli, zázraky ihned. Seznamy, postupy, aplikace /ty mám obzvláš ráda/, speciální podpůrná fóra. Byznys. Peníze. Nový věci potřebný pro byznys. Nový kamarádi. Nová identita. Stará se zahodí.

Není to spíš o změně? O koloběhu, který vždy byl a bude a my akorát už nedokážeme jenom prostě tyhle věci přijímat a přizpůsobovat jim své postoje a životní styl? Dřív se to dělo běžně. Dnes máme na všechno poučky. Nemáme asi už ani kapku rozumu a o intuici ani nemluvě. A nejlepší je, že stčačí všechny krámy vyházet a koupit si nový přednáškový online cyklus za pakatel.