Sobotní noci

mé srdce pláče
oči jsou suché
mé srdce pláče
a rozum trne

jak se to stalo
že ničí se láska
jak se to stalo
že duše praská

že praská tam
kde cit je tak silný
že praská tam
kde láska má střílny

jak se to stalo
bože jak
jak se to stalo
že láska je srab

že praská tam
kde by měla pojit
že praská tam
kde nemá dojít

jak se to stalo
že ničí se láska
jak se to stalo
tam kde postel praská

mé srdce pláče
stěny jsou hluché
mé srdce pláče

však sex není psýché

Nebezpečné myšlenky

Zase jedno nebezpečné ráno
čteš na zdech svoje sny
sny tak skutečné že ti je dáno
prožít podle nich další dny.

Příšery tak zrůdně krásné
omotávají se ti kolem krku
a i přes to astma je ti jasné
že sny ve dne ti jdou na ruku.

Jsi jen snílek, nebo básník?
Kdo to pozná? Víš to sám?
Bez idejí by svět zanik´
Popust uzdu myšlenkám.

Ať slunce spálí nešvary moderních lidí
ať spálí pochybnost co v nich sídlí
ať svoboda není jen slovo
ať se každý neposere jen z toho
že se pro ni musí žít
a žít s vědomím že není zbytí
naučit se prostě být.