Zase jedno nebezpečné ráno
čteš na zdech svoje sny
sny tak skutečné že ti je dáno
prožít podle nich další dny.
Příšery tak zrůdně krásné
omotávají se ti kolem krku
a i přes to astma je ti jasné
že sny ve dne ti jdou na ruku.
Jsi jen snílek, nebo básník?
Kdo to pozná? Víš to sám?
Bez idejí by svět zanik´
Popust uzdu myšlenkám.
Ať slunce spálí nešvary moderních lidí
ať spálí pochybnost co v nich sídlí
ať svoboda není jen slovo
ať se každý neposere jen z toho
že se pro ni musí žít
a žít s vědomím že není zbytí
naučit se prostě být.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Minimalismus jako redukce předmětů
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Kouřím se zpěvačkou v kuchyni. Na talíři bramor honí vidí ve mě sokyni. Na talíři má nahnilý brambor se známkou típnutýho cigára. Orám...
-
Závislost je braná dneska jako dost negativní slovo, přiznejte si to. Já s leta opájla pocitem, že můžu být hrdá, že na ničem a nikom závis...
Žádné komentáře:
Okomentovat