No tak žehnám Bohu
za deště
slyšíš ty housle.
Bezvěrcova tupá touha
stát se něčím
v prostoru
neobklopeném samotou.
Ta touha.
Bolí prázdnota.
Bolí?
Za deště
hledíš z okna
vidíš jeho oči.
Oči Boha.
Oči zbožného
přání.
Slyším ty housle.
16. dubna 2011
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Minimalismus jako redukce předmětů
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Minimalismus je strašně dlouhý slovo, nezdá se vám? Na to, co má vyjadřovat... hodně jsem se minimalismem zabývala a ztotožňovala. Hodně če...
-
Udělám si reklamu, do práce už nevstanu. Jsem básnířka. Vyseru se na školu, budu skládat básně.
Žádné komentáře:
Okomentovat