Hledáš svůj jogínský dech
v hrudníku
v plicích
v podvíčkách
a ztrácíš se v hloubce prostoru
tak cizím.
Nekonečný vesmír.
Prostor je průvodcem po galaxii.
Tvým.
Mým.
A bohové indiánských kmenů
vše pozorují skrz život zvířat.
Kývají hlavami.
Sokol přivřel oči
a vzlétl k oblakům.
Poděkuj předkům.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Minimalismus jako redukce předmětů
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Minimalismus je strašně dlouhý slovo, nezdá se vám? Na to, co má vyjadřovat... hodně jsem se minimalismem zabývala a ztotožňovala. Hodně če...
-
Udělám si reklamu, do práce už nevstanu. Jsem básnířka. Vyseru se na školu, budu skládat básně.
Žádné komentáře:
Okomentovat