16. dubna 2011

Noc houslí

No tak žehnám Bohu
za deště
slyšíš ty housle.

Bezvěrcova tupá touha
stát se něčím
v prostoru
neobklopeném samotou.

Ta touha.
Bolí prázdnota.
Bolí?

Za deště
hledíš z okna
vidíš jeho oči.
Oči Boha.
Oči zbožného
přání.

Slyším ty housle.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Minimalismus jako redukce předmětů

Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...