Kdo je zvláštní
a kdo už ne.
Kdo odpovídá za stav světa.
Samolibost ve své hrůze útočí
z koutů za postelí.
Kdo by se však bál
bubáka z bajek
bezzubého
ubohého.
Schovám hlavu
a nohy do peřin
snů nekonečné noci.
Samolibosti se ubráním.
Nad ránem však
řeknu
možná.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Minimalismus jako redukce předmětů
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Závislost je braná dneska jako dost negativní slovo, přiznejte si to. Já s leta opájla pocitem, že můžu být hrdá, že na ničem a nikom závis...
-
Kouřím se zpěvačkou v kuchyni. Na talíři bramor honí vidí ve mě sokyni. Na talíři má nahnilý brambor se známkou típnutýho cigára. Orám...
Žádné komentáře:
Okomentovat