A pak že krása není posvátná
ale co až vítr sfoukne písek z mandaly?
Ryže je vařená.
Lepí.
Krása je posvátná
krása je pomíjivá
zůstává rýže.
A ta lepí.
Dalajlama je vtělená moudrost
pojí rýži
pokloní se jí.
A přemýšlí kým bude až i on pomine.
26. října 2011
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Minimalismus jako redukce předmětů
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Všichni co jdou tou bílou tmou zbytky vlasů rvou a za křovím se krčí Ticho temnem hlučí jak ve vlčím břiše kručí. Temné oči ve snu v...
-
Tak další knížky, které mě provázela v počátcích rodičovství. Koupil mi je můj muž, asi jako odezvu na moje kruhy pod očima a ranním výraz...
Žádné komentáře:
Okomentovat