Všichni co jdou
tou bílou tmou
zbytky vlasů rvou
a za křovím se krčí
Ticho temnem hlučí
jak ve vlčím břiše kručí.
Temné oči ve snu vlčím
skučí.
Jak se lidé rychle učí.
Lidští vlci ve vlčích hrách.
Ach Ach Ach.
Vlci mají strach.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Minimalismus jako redukce předmětů
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Kouřím se zpěvačkou v kuchyni. Na talíři bramor honí vidí ve mě sokyni. Na talíři má nahnilý brambor se známkou típnutýho cigára. Orám...
-
Závislost je braná dneska jako dost negativní slovo, přiznejte si to. Já s leta opájla pocitem, že můžu být hrdá, že na ničem a nikom závis...
Žádné komentáře:
Okomentovat