Smrdí tu samota
novota
levota.
Českým hlavám
táhne na uši.
Průvan, to je svině.
Vždyť jde o hovno,
jde o duši.
Kluci z Pražskýho výběru
drkotají zubama
lidi si je v podhradí
pletou s volama.
Ale jak by ne,
když pořád o dveře dřou rohama.
Spejbl nechal Hurvínka
ať si hraje.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Minimalismus jako redukce předmětů
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Hrozně ráda čtu o minimalismu. A taky o smutných osudech válečných obětí. A taky jsem škodolibá a zlomyslná. Pocit mám takový, že dneska min...
-
Všichni co jdou tou bílou tmou zbytky vlasů rvou a za křovím se krčí Ticho temnem hlučí jak ve vlčím břiše kručí. Temné oči ve snu v...
-
Tak další knížky, které mě provázela v počátcích rodičovství. Koupil mi je můj muž, asi jako odezvu na moje kruhy pod očima a ranním výraz...
Žádné komentáře:
Okomentovat